Thomas Conrat

19. října 2018 v 12:05





JMÉNO:Thomas Conrat
RASA:Upír
DATUM NAROZENÍ:20. 7. 2016
ZAMĚSTNÁNÍ:Barman ve Fangtasii
FACECLAIM:Zachary Gordon
HRÁČ:Blanche


Rodiče:
Malia Katherine Accola (*1864) - upír, barmanka v nočním klubu
Caeles Thomas Conrat (*1936) - vlkodlak, truhlář, Thomas ho však nikdy pořádně nepoznal

Prarodiče:
- z matčiny strany
Lilian Helena Katarina Bourbon (*1848-†1866) - člověk, nezaměstnaná
Dědeček ???
- z otcovy strany
Lillith Conrat - rozený vlkodlak, zemřela při porodu jeho tety Vianne
Darren Conrat - rozený vlkodlak, stále žije

+ nevlastní teta Maya Blake (*1846) - upír, modelka, nevlastní sestra jeho mámy
+ teta Vianne Conrat (*1944) - vlkodlak, automechanik, sestra od jeho otce

rodiče upírka a vlkodlak
skvěle ovládá hru na klavír
miluje focení přírody
trpí belonofobií (strach z jehly)

Už jen při pohledu na Thomase poznáte, že to je veselý a milý klučina. Už jen kvůli tomu, že se většinu času usmívá, všelijak culí, směje se a dělá všechno proto, aby si co nejvíce užil svého nesmrtelného života. Je nekonečným optimistou, který ze světa dokáže udělat ráj. Také by bylo třeba zmínit, že je velmi tvrdohlavý. Pomáhá špatným lidem, svá rozhodnutí si rozhodne bez toho, aniž by nad nimi dlouze přemýšlel. Právě u něho platí slova 'Pro dobrotu na žebrotu'. Bohužel mu hodně dlouho trvá než si najde skutečné přátelé o kterých může říct, že jim plně důvěřuje. Jednak za to může je introverze a jednak jeho nedůvěřivost k ostatním. Nedokáže za někým přijít, nějakým způsobem ho oslovit a poté se s ním začít vybavovat o různých tématech. Dokonce i hodně dlouho trvá než se sám před cizím člověk pořádně rozpovídá. To platí obzvláště u dívek u kterých je vždy velmi nervózní. Ovšem to neplatí o jeho rodině a přátelích. S nimi by si totiž dokázal povídat celé hodiny. Další jeho pozitivní, i když pár lidí by mohlo tuhle vlastnost považovat i za negativní, je jeho upřímnost. Všechno Vám řekne narovinu, ať už je pravda jakkoliv krutá. To však neznamená, že mu je jedno, pokud raní vaše city. On si totiž prosazuje svůj názor, že lhaní je velmi špatné a nikomu nepomůže. Nejlepší je zkrátka říci pravdu narovinu, bez jakéhokoliv obkecávání. Dokáže být i hodně agresivní, proto není zrovna nejlepší ho naštvat. Hlavně je velmi alergický na to, když někdo urazí jeho nejbližší, to by dokázal i zabíjet. Avšak k tomu ještě nikdy naštěstí nedošlo, protože svou agresivitu si vybíjí rozbíjením nejrůznějších předmětů, které se mu zrovna v tu chvíli dostanou pod ruku. Občas ho chytne nálada, kdy se sebere na odlehlé místo, kam nikdo nechodí a je sám ponořen ve svých vlastních myšlenkách. Bohužel má nízké sebevědomí, takže si ve mnoha věcech nevěří. To ovšem neplatí o hře na klavír, ve které přímo exceluje a on sám to moc dobře ví. Ve většině věcech je skromný, k životu nepotřebuje být bohatý. S tím souvisí i to, že není sobecký. Ke svým nejbližším je nesmírně ochranářský a dalo by se i říci, že by za ně dokázal položit svůj vlastní život. Co se týče jeho inteligence, tak je velmi chytrý, ovšem není to ten typ, který by se svou chytrostí úplně chlubil. Ve společnosti se dá pokládat za pravého gentlemana, který je skvěle obeznánem se základy Etikety. Také je velmi důležité zmínit, že miluje jídlo. Sice je upírem a tak by se jeho strava měla skládat pouze z krve, ovšem on je do jídla tak zamilovaný, že se ho nehodlá jen tak vzdát.

Psal se 20. červenec, když se dětský křik roznesl Shadowhillskou nemocnicí. Jakožto novorozenci Thomasovi v životě nic nechybělo. Měl u sebe mámu, tátu a svoji milovanou tetičku Vianne. Tato spokojenost se však jednoho dne obrátila o 360 stupňů. Totiž ten den z jeho života zmizel jeho otec, neznámo kam, neznámo proč. V tu dobu byl ještě malý, a tak to nijak výrazně nepociťoval, ovšem čím větší byl, tím více začal vnímat tátovu absenci v jeho životě - bohužel v tom negativním slova smyslu. Vyrůstal tedy s mámou sám, a ano, dalo by se říci, že měl skvělé dětství, protože máma pro něj dělala první poslední. Jenže komu by nechyběl táta? Vraťme se však zpátky k začátku. Dny od dne jeho narození plynuly dál a dál a Thomas rostl jako z vody. A to doslova, jelikož normální dítě, nebo-li novorozeně přeci není za pár dní batoletem. Jenže Thomas nebyl normální dítě, narodil se jako upír, takže všem mělo být hned jasné, že jeho růst bude urychlen. Jakožto batole trávil veškerý svůj čas jen s mámou, díky čemuž se mezi nimi vytvořilo pouto, které nikdy nebude zničeno. Hrála si s ním a smála se a dělala, že je všechno v pořádku, i když nebylo. Čas šel dál. Thomas se již naučil chodit, mluvit a další věci, které by jakožto předškolák měl umět. Nastoupil do školky a tak u něj započal proces socializace. Získal si pár nových kamarádů díky nimž byl jeho život zase o něco usměvavější. Také ho máma občas zavedla k tetě Vianne, která má malý, ovšem útulný dům u lesa. A právě tam, při jedné z jeho návštěv, objevil svou lásku na celý život. A sice klavír. Už jen při spatření toho úžasného hudebního nástroje věděl, že na něm chce jednou umět skvěle hrát. Návštěvy u tety Vianne měl moc rád, ovšem nejen kvůli klavíru, ale také kvůli zvířatům, kterých měla Vianne hned několik. Ty si ihned zamiloval. A právě proto mu jeho máma udělala moc velkou radost, když mu pořídila malé štěňátko nesoucí jméno Elliot. Ten se stal jeho nejlepším přítelem a rozveselil ho v těch nejsmutnějších chvílích. Opět uběhlo několik dní, týdnů.. A z Thomase byl školák. Začal chodit do školy a právě tam začal pociťovat absenci jeho táty. Neustálé otázky ohledně rodiny, která se ve škole poměrně často probírá mu to zrovna neulehčovaly. A právě tehdy mu v hlavě začaly naskakovat otázky. Proč odešel? Kam odešel? Můžu snad za jeho odchod já? Jak mohl opustit mě a mámu? Jak nám to mohl udělat? Nahlas je však nikdy před svou mámou ani tetou nevyslovil. Také začal chápat, že není jako ostatní děti - je přeci upírem, sající krev, která byla v jeho životě nezbytná. A ano, taky může žít navěky věků. Takhle to ostatní děti neměly, proto pochopil, že by nebyl zrovna nejlepší tah se s nimi skamarádit, stejně je den ode dne starší a brzy je opustí. Byl však den, kdy v Shadowhillu, právě u školy, potkal stejně starého kluka jako byl on. Nedozvěděl se jeho jméno, ovšem dokázal vycítit, že je stejně jako on upírem. Nebýt nepříjemného chování toho kluka, mohli z nich být kamarádi, protože ty Thomasovi docela chyběli. Možná právě proto se z něho postupem času stal introvert, který v cizí společnosti (obzvláště holčičí) koktá nebo nesrozumitelně mumle. Také se čirou náhodou setkal se svojí nevlastní tetou o které do této doby neměl ani ponětí. S tou strávil příjemný čas v cukrárně absolutně nevěříc tomu, že by mohl mít další tetu. Následné potvrzení od jeho mámy ho však z podezírání vyvedlo. V této době se také konečně začal učit hrát na klavír, chodil na lekce, které mu platila jeho máma a konečně ve svém životě objevil vášeň, které se chce věnovat navždy.

ZEMĚ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬


×××


AURY8
ARGENY75
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama