close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Charley Brightwell

28. září 2019 v 21:15

CHARLEY BRIGHTWELL


28. 2. 1773
vlkodlak
nezaměstnaná
Charley

Katie McGrath



Ryven a Elise Brightwell - na své rodiče si už moc nepamatuje. A je za to tak trochu ráda, neboť vzpomínky na rodinu nebyly zrovna něco veselého a šťastného. Svého otce si pamatuje jako krutého a bezohledného, závislého na alkoholu, kterým věčně propíjel peníze, které si těžce vydělával. Matka
zase svůj zármutek utěšovala v náruči jiných, které si tajně vodila domů, a když pak na to Ryven přišel, dal průchod svému hněvu.

Měla spoustu sourozenců a všichni do jednoho zemřeli buď hlady, nebo s ošklivými a těžkými zdravotními následky, neboť nikdo z nich včetně Charley, neměl moc dobrou zdravotní péči, a bylo nasnadě, že dříve nebo později podlehnou nemocem, které byly ve špinavých ulicích na okraji města

Wolfgrim Blackburne - Alfa bývalé smečky, čistokrevný vlkodlak, po jehož boku stála do poslední chvíle. Sice spolu zpočátku bojovali, neboť Charley byla vždycky až moc horkokrevná, ale nakonec si k sobě společně našli cestu, přičemž se postavila po jeho boku jako právoplatná družka. Nikdy se nevzali, nepotřebovali to, poněvadž se jeden druhému zaslíbili.
Derion Blackburne - Prvorozený syn, který byl celý otec. Kdyby bylo dost času, určitě by se z něho stal stejně nekompromisní a tvrdý muž, se svými zásadami. Jeho otec v něm viděl hodně a věřil, že by toho hodně dokázal.
Willas Blackburne - Druhorozený syn, který neměl zas takové ambice jako starší bratr. Nicméně by se nedalo říct, že by se cítil méněcenný, jen jeho priority v životě byly někde jinde, než aby tak moc usiloval o velký post alfy, ze které pramenila velká zodpovědnost

● Procestovala téměř celou evropu, než se rozhodla, že se podívá právě do Ameriky. A aby mohla cestovat, prošla si i několika zaměstnáními, poněvadž potřebovala peníze. Práce to někdy nebyla jednoduchá, neboť někdy musela brát to, co se zrovna namanula. Má zkušenosti s obsluhou v baru, nebo třeba jako hlídačka objektů. Nikdy však nesklouzla k něčemu, co by se jí nelíbilo, nebo příčilo jejím pevně daným zásadám, takže si nikdy nevydělávala vlastním tělem.
● Stejně jako v lidské tak i v té vlčí podobě si zachovává svou auru autority a životní síly. Patří spíše k těm s pevnou a pružně svalnatou stavbou těla, s o něco delší srstí. Je to tmavá vlčice se zajímavou kresbou na hřbetu, která dokáže dokonale splynout ve tmavé noci i s jejím temným okolím. Oči mají stejnou barvu; zelenou se zlatými odlesky.
● Ctí staré tradice a zvyky vlkodlačí smečky
● Bývalá alfa londýnské smečky
● Ovládá několik bojových umění, k čemuž byla vedena, jen co se dostala do smečky. Umí ovládat střelné zbraně, ale přednost dává svým starým dýkám
● Dodržuje svou vlastní dlouholetou tradici, kdy za úsvitu každého dne procvičuje jak své tělo, tak i svého ducha. Hluboké meditace nejsou výjimkou
● O tom, že má nadání pro magii se hned nedozvěděla, jako by její odhalení čekalo na chvíli, kdy bude starší a hodna takové neobyčejné schopnosti. Není divu, že jí to táhne ke zdroji, jako noční mušky ke světlu
● Byla doba, kdy propadala omamným látkám, nejen alkoholu, ale naštěstí už se z toho dostala. Přesto si ale dává pozor, aby se, pokud možno, zase do něčeho nedostala. Nicméně kouření jako starý zlozvyk jí už zůstal
● Přes celá záda má vytetovaného fénixe i s plameny ohně. Tetování není barevné, přesto je vyvedené velice detailně a precizně
● O upírech ví, dokonce se při svém cestování s některými setkala, ale raději se jim vyhýbá
Charley je ženou světlé pleti, která se ani v letních měsících nemění, naopak si stále zachovává svou světlost, která by se dala popsat i jako čistě alabastrová kůže. Ve tváři je celkem pohledná a působí mladistvě, jen s nepatrnými vrásky, které ani neprozrazují její skutečný věk.
Nedalo by se říct, že by byla tak výrazná, že by si jí šlo všimnout hned na první pohled, ale většinou za to může fakt, že nechce být tak snadno postřehnutelnou. Raději je tou, co se schovává nebo splývá v temných stínech a drží se někde na okraji, kde bystrýma a uhrančivýma očima v barvě jarní zeleně se zlatými odlesky sleduje dění. Světlý obličej zdobí temně hnědé vlasy, podobající se hořké čokoládě, délkou dosahující pod její lopatky. Povětšinou je nechává volně rozpuštěné a rozevláté, ale když to situace vyžaduje, splete si je do pevného copu, nebo sváže do uzlu, aby jí dlouhé prameny nezavazely a nepřekážely v činnosti. Postavou je zdravě štíhlá, s viditelně líbivými ženskými křivkami, na kterých je znát, že se věnuje cvičení a celkově aktivitám, které vyžadují pohyb. Z její osobnosti dýchá autorita i respekt, který ještě umocňuje její celková výška, se kterou je možné, že se některému muži snadno vyrovná, nebo se mu minimálně bez problémů podívá do očí, aniž by musela nějak více zvedat hlavu. Ve skutečnosti ale není zase tak vysoká, ale není ani malá, zkrátka tak akorát.
Co se týče jejího šatníku, vzhledem k tomu, že často cestuje z místa na místo, upřednostňuje něco pohodlnějšího, takže se spokojí i s obyčejným tílkem a džíny. Ale když už to okolnosti, nebo situace vyžaduje, klidně zvolí něco elegantního, co podtrhne její ženskost a hrdost, s jakou se dokáže nést.
Jak jenom tuhle ženu popsat? Kdysi to bývala velmi hrdá vlčice, alfa londýnské smečky po boku svého milovaného druha, který v jejím životě zastával jednu z nejdůležitějších rolí. Jako obyčejný člověk nikdy neměla pořádnou milující rodinu, ale to všechno se změnilo s její proměnou, se kterou zamlada měla nepěkné problémy, ale nakonec tomu byla skutečně vděčná.
I přes nepřízeň osudu je to velmi silná osobnost, která se už při prvním pohledu může jevit jako ryze arogantní osoba, která si dokáže sjednat respekt druhých. Zocelená nejen dlouholetým tvrdým tréninkem mezi dalšími vlky, ale i životními zkušenostmi, při kterých by se nejedna slabá povaha mohla zhroutit, nebo to alespoň z části nějakým způsobem ustát. Není to žádná světice, která by byla bez hříchu, ani to není žádná hrdinka, která by chtěla zachránit svět, naopak se drží v ústraní a o to, co se děje tam ve velkém světě se raději ani moc nezajímá. Má svoje vlastní zásady a životní názory, které si utváří dle svého mínění, než aby se nechala ovlivnit někým druhým. Samozřejmě, že jí občas cizí názor zajímá, ale ne vždy se podle něj řídí, potřebuje si to zažít sama, nebo poznat, aby měla jasno. Není snadné si získat její přízeň, nebo snad náklonnost, ale není to nemožné. Jen je to dlouhá a trnitá cesta, na které jen málokdo obstojí, a ještě méně vydrží. Nemá kolem sebe moc lidí, kterým by plně důvěřovala, neboť si raději hodně promyslí, jestli by byla ochotna do někoho vložit svou plnou důvěru, tím spíš, když ví, jak křehká ve skutečnosti může být. Za svůj dlouhověký život už prožila tolik zkušeností s tím, kdy jí někdo podvedl, nebo zradil, že už je dost vycepovaná. Ale aby to nebylo jenom o tom špatném, pokud si ji někdo získá, a to opravdu a skutečně, dokáže být loajálním a oddaným přítelem za každou cenu, stejně jako neochvějným obráncem proti všem.
Navenek poněkud lhostejná k ostatním, příliš tvrdá a uzavřená, jako kdyby to byl obranný mechanismus proti tomu, aby se jí někdo další, na kom by jí záleželo, dostal do už tak těžkého života. Uvnitř je navzdory své tvrdé skořápce poměrně citlivá, a ač se to třeba ani nezdá, je i empatická.
Je to dlouholetá samotářka, která je zvyklá cestovat po světě a nebýt tak delší dobu v něčí společnosti, ale i tak občas potřebuje být mezi lidmi, nebo alespoň mezi svými, u kterých má pocit, že by jí mohli rozumět snáz. Společnost tedy vyloženě neodmítá, ale dokáže žít i bez ní, pokud je to vyloženě nutné
Charley není ten typ ženy, která by o své minulosti zdlouhavě hovořila, nebo se snad někomu svěřovala, byť s kapkou alkoholu kolujícím v krevním řečišti je to o něco snazší. Je zvyklá, že lidé kolem ní jen prázdně proplouvají podobně jako ona už nějakou tu dobu. A když se o její maličkost nikdo vyloženě nezajímá, nezajímá se o druhé ani ona. Tvrzení, že se spíš snaží poslední roky přežívat by nebylo daleko od pravdy. Už to bude opravdu hodně dlouho, co se narodila jako obyčejný člověk do jedné chudé ale přesto početné rodiny přímo v Londýně, kde bydleli v jednom zpola zchátralém malém bytě, který byl v jedné z přilehlých zatuchlých uliček, kde se scházela většina nemožných žebrajících chudáků. Její život tak nezačal zrovna šťastně, neboť nepoznala, jaké to je mít normální a šťastnou rodinu. Měla hned několik sourozenců, se kterými se pravidelně prali o kus jídla, neboť rodina byla tak chudá, že rodiče jen stěží stíhali všechny své potomky uživit. Bylo jich zkrátka na tu dobu opravdu hodně.
Doba nebyla dobrá ani přívětivá a Charley nakonec stejně jako někteří z jejích sourozenců vážně onemocněla a nevypadalo to s ní dobře. Jako jediná dostala svou životní šanci, která snad byla jejím osudem. Měla šanci se nejenom uzdravit, ale začít žít úplně nový život za mnohem lepších podmínek, za což byla vzápětí neskutečně vděčná, třebaže její proměna ve vlčici byla bolestivá a plná utrpení. Už však nebyla obyčejným člověkem, naopak se stala někým novým a mohla začít od úplného začátku. Jen kdyby se svému Stvořiteli poněkud nevymkla z rukou. Jako sotva odrostlé mládě, které teprve zjišťovalo své hranice schopností a dovedností byla poměrně divoká a nevyzpytatelná. Nikdo nemohl přesně odhadnout, co se v ní doopravdy děje, a jak na ní proměna do hloubky zapůsobila. Z mladé nemocné dívky, která se sotva dostala ze svých problémů se najednou stala divoká a nespoutaná šelma, jež podlehla své vnitřní bestii. A tehdy to všechno začalo.
Neznala mezí, ani hranic, lovila, jak a kdy se jí zachtělo, zkoušela a objevovala dosud nepoznané a byla takřka opilá svou novou neuchopitelnou mocí. Bylo jí naprosto jedno co se kolem ní děje, že pod jejími zakrvavenými dlaněmi skončily nejrůznější oběti, mezi nimiž se našli i nevinní lidé. V té době si samu sebe s nově nabytou zvířeckostí těžko uvědomovala, proto bylo nutné jí zprvu dostatečně zkrotit a poté jí naučit starým tradicím a zvykům, které měli uvnitř smečky svoje pádné důvody. Pokud by se to však nepovedlo, hrozila jí smrt, neboť smečka si nemohla dovolit mít mezi sebou šílence, který neumí svou vnitřní zvířecí bestii udržet pod pokličkou. Byl to právě Wolfgrim, který v mladé a nespoutané dívce našel to, o čem si myslel, že už snad ani nikdy nenajde. Podařilo se mu upoutat její pozornost, získat její přátelství a pak i její divoké a svobodné srdce, když se mu nakonec celá oddaně odevzdala. Díky němu se naučila ovládat se, učit se novým věcem a po jeho boku získala neskutečné množství zkušeností, které jí vštěpoval do hlavy.
Ovšem k tomu, aby se stala alfou, kterou budou následovat všichni bylo zapotřebí mnohem víc. Musela ukázat, že je hodna svého postavení, že svými druhy stojí a oni se na ní mohou opravdu spolehnout, což nebylo nic jednoduchého a trvalo to ještě poměrně dlouho, než se dostala na svůj nejvyšší post.
Nakonec stála po boku svého milovaného muže, jemuž se zaslíbila a povila mu hned dva syny. Byla hrdou alfou, která ochraňovala všechny své svěřence. Záleželo jí na všech, které kolem sebe měla a byla rozhodnutá, že je všechny neochvějně ochrání. Ostatně prošla si dlouhým tréninkem v boji i se zbraněmi, které měla smečka k dispozici, takže platila za nebezpečného jedince, kterému nebylo radno zastoupit cestu. Vlkům se dařilo dobře a vypadalo to, že by neměly nastat žádné problémy. Sem tam se sice na sluneční obloze mráčky objevily, ale oproti tomu, co následovalo, to neznamenalo vůbec nic. Poprvé se tváří v tvář setkala s lovci Nočních stvoření, kteří na ně měli spadeno, a jak se později dozvěděla, zradil je právě jeden ze smečky. To byla taky jedna z tvrdých zkušeností, kdy zažila zradu ve vlastní vlčí rodině. Někdo zkrátka o nich vynesl určité informace, za které pravděpodobně dostal nemalou odměnu, kterou byli Lovci ochotni dát, když pak mohli najít ukryté vlčí doupě, po
kterém šli hodně dlouho. Wolfgrim hrdinně padl, když ochraňoval svou smečku a oba synové o něco málo později, když podlehli svým těžkým smrtelným zraněním. Tehdy se Charley zhroutil celý svět.
Ztratila smysl svého života a trvalo dlouho, než se z této události dostala. Londýnská smečka byla rozprášená a lidští lovci slavili vítězství, ale ne zase tak dlouho.
Bývalá alfa se připravovala na svůj velký návrat, neboť se toužila pomstít, což bylo jediným hnacím motorem, jediným důvodem, proč se ještě nezbláznila a zůstala mezi živými. Probudila se v ní divoká šelma, nechala průchod svému zdivočelému vnitřnímu já, aby se mohla pomstít tak, jak dopředu naplánovala. Trvalo to možná dlouho, než se jí podařilo zrekonstruovat plán, se kterým se do něčeho takového mohla pustit. Byl to nesmírně těžký úkol, neboť zprvu musela najít samotné noční sídlo, kde lovci většinou přebývali. Když se jí pak konečně podařilo proniknout do tajné lovecké sítě, společně se svými posledními přeživšími bratry a sestrami, podařilo se jí zničit ty, kteří mohli za útok na její rodinu. Nicméně pomsta nepřinesla žádnou úlevu, neboť mrtvého druha a syny jí to zpátky nevrátilo. Bylo jasné, že svůj zármutek a trápení si na vlastních bedrech ponese ještě hodně dlouho.
Charley svou rodinu přežila, a protože potřebovala na všechno zapomenout, poněvadž by se jí na místě, kde jí to všechno bylo připomínáno, asi dost brzy sama zbláznila a zešílela by, rozhodla se, že své rodné místo, kde prožila více než polovinu svého života, opustí. Neměla ani v plánu se na to místo vracet, chtěla svou minulost jednou pro vždy uzavřít a zahodit, byť úplně zapomenout se jí asi nikdy nepodaří. Pořád to bude mít v sobě jako smutnou připomínku bývalého života, kdy byla skutečně šťastná. Nic však netrvá věčně, jen smrt.
Pouta k minulosti se jí podařilo přetrhnout teprve tehdy, kdy odletěla daleko pryč, rozhodnutá, že procestuje kus světa. A tak to bylo několik let, než se rozhodla někde alespoň na nějakou chvíli usadit, neboť už jí pomalu přestávalo bavit přemisťovat se sem a tam. Poznávat nepoznané, odhalovat nejrůznější zákoutí světa bylo zábavné a z části i naplňující, ale taky přišla chvíle, kdy sama pocítila, že potřebuje alespoň trochu klidu, potažmo místo, kde snad nalezne nový domov ke svému dalšímu začátku. Vnitřně už na to byla připravená, snad už i vyrovnaná a smířená se svou minulostí.

OHEŇ
1/10
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■


ANGLICKÝ JAZYK■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■10/10
PĚSTNÍ SOUBOJ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■7/10
STŘELBA Z PISTOLE■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■4/10
BOJ S DÝKAMI■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■7/10
TAEKWONDO■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■7/10
KUNG-FU■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■7/10
KICK-BOX■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■4/10
ŠERM■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■8/10
BĚH■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■6/10
PLÍŽENÍ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■6/10
LOV■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■8/10
FOTOGRAFOVÁNÍ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■3/10
ŘÍZENÍ MOTORKY■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■5/10
PŘEŽITÍ V PŘÍRODĚ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■8/10
PLAVÁNÍ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■5/10

AURY0
ARGENY50




 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama