close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Aaron Kei Gallani

10. října 2019 v 11:25

AARON KEI GALLANI


6. 9. 1994
člověk
student, školní
asistent
Kodai

Jack Falahee



Aris Gallani
Otec s kyperským původem, po kterém zdědil většinu tvrdohlavosti a přísnosti. V Americe se s rodinou ocitl po Turecké invazi na Kypr, a jelikož to byla rodina docela zámožná, neměla s integrací jakékoliv problémy. On sám ve věku třiceti let zdědil většinu rodinného trezoru, avšak i přesto se rozhodl pokračovat ve svých studiích v naději, že se bude moci vrátit zpátky k učení, čemuž se dříve věnoval ve své rodné zemi. Tam se již bohužel nevrátil, našel si totiž skvělou manželku a po dalších deseti letech se mu narodil syn, Aaron. Odjakživa to byl právě tento muž, který dohlížel na jeho školní docházku a výborný prospěch, jistým způsobem jej také navedl na cestu učení. V době, kdy se jeho syn odstěhoval, a kdy byl po úrazu přinucen odejít do důchodu, se obrátil k alkoholu, což podědil po svém vlastním otci. Zemřel tak o několik let později na alkoholové delirium, kdy zamčený v koupelně skonal na srdeční selhání. Ovládal magii, kterou jeho syn zdědil.

Cornelia Lucy Gallani
Benevolentnější, milejší a zjevně i vtipnější z jeho rodičů, Cornelia snad vždy věděla, jak uspokojit svého syna, a ještě jej k tomu něco naučit. Společně se svým mužem učila na Portlandské státní univerzitě. Po smrti její sestry si do péče vzala neteř, Alex, kvůli čemuž se také odstěhovali do klidnějšího města La Crescent, kde se o ni chtěla také řádně postarat. Svou práci tak omezila na několik kurzů. Když se k její sestře přidal i Aris, chvíli byla bez práce, dokud se na plné obrátky nevrátila zpět k učení na vysoké. Za svobodna byla Wilson.

Alex Blackborrow
Aaronova sestřenka, kterou odjakživa bral spíše jako mladší sestru. Od čtrnácti byla vychovávána Cornelií, ale podílel se samozřejmě i Aaron, který se ji - stejně jako jeho otec - snažil donutit k cestě akademiky a vyššího vzdělání. Hodlá být právničkou, proto své poslední roky na střední celkem drtila.

Úspěšně se dostala na Portlandskou vysokou, kde studuje práva. Svého otce nikdy nepoznala.

- jménem Aaron ho známí neoslovují, používají spíše A. K., nebo jeho druhé jméno, Kei
- když neučí a je v nouzi, přivydělává si uklízením, nebo zaskakováním
- mluví řecky a italsky
- svou magii neoznačuje zcela za magii, spíše jen za dar, který si spojuje se svou zručností (i když snad žádnou nemá)
- má uchovaných několik poznámek svého otce, zejména co se užití magie týče - přes pravou paži se mu táhne tenčí jizva z dob, kdy sloužil jako hadrový panák na střední
- je to otevřený homosexuál
Na první pohled nijak vyčnívající, tedy na zdejší poměry. Jeho výška se nedá označit za tu nejmenší, vzrůstem je tedy taktéž obvyklý, těsně je tak pod hranicí 180 cm. Nikdy nebýval sportovcem, a svaly mu tělo přímo nezdobí, i přesto je však celkem ohebný, což jde vzácně zahlédnout, když mu ujíždí autobus. Jeho klenotem je jen docela pěkná tvářička, která jej ušetřila mnohých problémů, při takových chvílích je to přesně jeho úsměv, kterému lehce podlehnete. Nadzvedne koutek, vytasí své bílé tesáky, a pohledem jako by se vám zabodl do vašeho srdce. Jednoduché. Jeho tmavě hnědé oči v takových situacích snad i zesvětlí, v horších náladách naopak dokáží nabrat odstíny blíže k černé, což jej dělá dvakrát tak serióznějším. Už jen z toho důvodu, jak lehce na lidi dokáže působit, se o svou tvář alespoň zčásti stará, jeho strniště pokaždé uvidíte v tomtéž stavu, jeho pleť čistou a bez skvrnky a oblečení řádně upraveno, aby sedělo s jeho náladou. Jsou to často nějaké džíny a košile chladnějších barev, přes které se nebojí hodit ani to sako, vlastně je jako pro formalitu vytvořen. Obleků má rovnou několik, a zaručeně se je nebojí vytáhnout na jakoukoliv menší akci, kde působí jako dvakrát tak okouzlující.
Jde o podivnou směs všech povahových rysů, které vás napadnou. Z našeho pohledu je to uzavřený muž, který se dá nejlépe přirovnat k tygrovi v kleci. Již jen z pohledů, které vám daruje, dokážete poznat, že se vevnitř ukrývá něco divokého, síla a odhodlání, které se málokdy dokáží v lidech najít. To, co však od něj často vidíte, není nic víc než zbabělost a rychlý úprk, což již měl odjakživa ve zvyku. Je plachý, dává pozor svému okolí, každému detailu, každému zvuku, a když vyhodnotí, že zde není potřebný, uzavře se. Schová se ve své pomyslné kleci, kde se měl vždy nejlépe, aby se vyhnul všem těm podnětům, které od vás jaksi nepotřeboval. Je to poněkud nespolečenský muž s ostrou a silnou skořápkou, a ještě silnější a tvrdohlavější myslí, už jen napohled působí tak, že se mu v hlavě vaří nějaký velmi silný jed na vaši blbost. Mnohé tak napadá, nad čím vždy dumá, a abych byl upřímný, pravděpodobně přemýšlí nad vámi. Je to od základu kritizující muž s jazykem ostrým jako břitva, který se v posledních chvílích své přítomnosti nikdy nebál nahlas říct, co si myslí. Své myšlenky tedy nikdy nechoval pouze pro sebe, byl znám tím, že se s nimi svěřoval lidem, ať už je slyšet potřebovali, nebo ne. Jde ruku v ruce s tím, jak je nespolečenský, tato upřímnost. Vždy mu bránila v poznávání druhých, vždy mu zakalila mysl před tím, co se snažili říct ostatní. Tvrdohlavost je jeho femme fatale, osudnou vlastností, která jej pravděpodobně jednou dostane do hrobu. Málokdy dokáže ostatním uznat pravdu, tedy zdali nesdílí tu stejnou, a pokud se sám vážně mýlí, s radostí se onu pravdu pokusí překroutit. Ono mu to přeci jen vždy šlo nejlépe.
Nejsou to však jen špatné vlastnosti. Jeho kritika nikdy nebyla tolik sžíravá, aby odehnala celé publikum, jeho tvrdohlavost občas sama ustoupí jeho zvědavosti. Tak v něm občas vznikají boje, stejně jako v jakékoliv lidské bytosti, a jako ostatní, i on se s nimi naučil žít. Je zvyklý na to, že mívá nálady někoho zčistajasna zahltit vodopádem nevrlých poznámek, ale zároveň se i naučil žít s tím pocitem štěstí, který otevírá jeho vrata společnosti, dalším lidem, kteří byli tímto napohled podivným mužem zaujati. Dnes už to není žádný konstantně nevrlý muž, není to ani nikdo velice upjatý, jako jeho já za školních let, dal by se označit za něco mezi. Pokud jej dokážete nějak rozhněvat, a věřte, že to tak těžké není, můžete být přivítáni mnohými urážkami jak vašich rodičů, kteří s onou hádkou nijak nesouvisí, tak i vašeho napohled nízkého a velmi chabého vzhledu. Můžete si rovnou vybrat, on má docela velkou slovní zásobu k tomu, aby vás buď rozesmál, nebo aby vaše plané naděje rozložil na atomy. Když se na druhou stranu stane, že jej nějakým způsobem zaujmete, můžete být připraveni na jeho milejší náladu. A jak se k tomu dostat? No, je zde pár způsobů. Pokud si řekne, že vypadáte poměrně slušně, může přikročit a prohodit pár slov, čímž se jej nezbavíte po dobu návštěvy. Vzácněji se stává, že jej zaujmou vaše činy, slova. Je to obdivovatel všech těch hrdinských výkonů, té ochrany slabších, vlastně všeho, čeho nikdy úplně nedosáhl. Stačí mu to jen zahlédnout, aby si do hlavy nasadil, že se potřebuje sblížit. Může za to možná ten instinkt toho, aby se držel silnějších, nebo jen obdiv, kapka naděje, že se přiučí té odvážnosti.
Když se na vás nakonec usměje štěstěna, může se stát, že vás přivítá AK v té dobré náladě. Není napohled úplně jiný, avšak stačí jen pár chvil, abyste zjistili, že vás překvapivě pozdravil nazpátek, nebo že sám započal konverzaci, která se jaksi netýká toho, jak mu vadí vaše, či jiná přítomnost. Může to nakonec dojít i ke komplimentům, kterých sám za několik hodin, když jej nálada přejde, začíná litovat. Vážně je to jiný člověk, a jestliže se v lidech dostatečně vyznáte, zjistíte, že to je ona pravá osoba, která se ukrývá v té chladné kleci, kterou si před světem vybudovala. Je to jeho pravé já, kterému svět na oplátku ukázal svou pravou stránku, kterému natolik ublížil, že se musel začít skrývat za onu masku. Přirostla k němu natolik, že už sám ani neví, kým je. K tomu má své přátele, těch pár jedinců, kterým se otevřel a kteří prošli skrze tu jeho hranici ohně. Nikdy jich neměl příliš, nikdy jich vlastně ani příliš nepotřeboval, přeci jen je to vlk samotář, který až na několik výjimek nesnese být ve společnosti lidí příliš dlouho. V okolí svých známých, nebo alkoholu je více usměvavým, jeho vtipy zaměřené na černý humor jsou tedy ještě dvakrát výraznější a pohodlnější. Možná to moc není, ale ti zkušení si uvědomí, o jak výrazný rozdíl ve skutečnosti jde.
V čem ale najdete nejvíce rozdílu, jsou jeho flirty. Tedy ne, vskutku to není někdo, kdo by se jen tak zčistajasna objevil a začal po vás střílet komplimenty jako z kulometu. Jde na to zlehounka, darovává pohledy, menší úsměvy, až nakonec přichází ke slůvkům. Netrvá tak dlouho, dokud se celý tento mechanismus neuzavře a vy, jako zvěř, neskončíte ve spárech tygra s vyhlídkou na zajímavou noc.
Osud mladému Aaronovi nikdy úplně nepřál, co se jeho osudu týkalo. Narodil se do rodiny dvou profesorů, jeho otec vyučoval italštinu a biologii, zatímco se matka zaměřovala na obory matematiky a fyziky. Nebylo to úplně ono duo, které byste si napoprvé představili, ale jakžtakž to všechno fungovalo. Oba rodiče už měli nějaký ten rok, tudíž s dalším dítětem počítat nemohli, tedy pokud si jej nechtěli adoptovat. To v plánu neměl ani jeden, přeci jen museli věnovat všechnu pozornost svému malému synáčkovi. Vyrůstal v Portlandu, ale jeho srdce vždy patřilo Anglii. Již odmalička to byla jeho země snů, kterou si přál navštívit. Bylo zde všechno zajímavého, byli zde ti herci, které tolik obdivoval, pocházeli odtud jeho knižní hrdinové. Všechno poukazovalo k tomu, že tam patří, což na něj mělo poněkud velký dopad, tedy až vyrostl. Do té doby byl nucen následovat stopy svých rodičů, žít ve striktní rodině, která si vzdělání cenila ze všeho nejvíc. Trvalo i nějaký ten rok, než si to sám uvědomil.
Na střední škole objevil spisy svého vlastního otce, což zapálilo jeho zálibu pro literaturu, a vlastně všechny předměty, kterými se jeho táta zabýval. Biologie, chemie, lingvistika, italština, jednoduše toho bylo poněkud dost, a k tomu se tedy dozvěděl i o daru, který získal po otci. V životě jej málokdy pořádně použil, a když ano, držel to tajemstvím, jak si jeho otec přál. Tak se tedy z Aarona stal autodidakt, a zatímco se ve škole zaměřoval zejména na fyziku a matematiku, doma věnoval čas svým samostudiím a pokusům, které jeho rodiče samozřejmě plně podporovali. Dostal všechny pomůcky, které jeho matka dokázala z vysoké přinést, dostal, kolik jen chtěl, aby si sestrojil vlastní domácí laborku. Měl všechno, co chtěl. Tedy co se studií týkalo. Když někdy jen pomyslel na tu herní konzoli, nebo dramatický kroužek, nedostal ani cent. Stal se obrazem vlastních rodičů, nebo se jím alespoň stát měl. Jakýkoliv odklon, výchylka a přání - všechny jeho sny byly potlačeny. Měl talent a odhodlání stát se hercem, nebo režisérem, avšak domácnost vše překroutila k cestě pedagogiky a učení. Nenáviděl to, svou střední trávil proklínáním vlastních rodičů a zároveň obdivováním jejich prací, školu miloval, ale také se mu hnusila. Byla to střední zaměřená na atletiku, které si na rozdíl od jeho domácnosti vážila. Jakožto nespolečenský teenager, který neustále hleděl do skript a spisů, se stal perfektní kořistí k šikaně. Svých posledních pár ročníků strávil docela nemile, a kdybyste se měli zeptat, s radostí vám vyjmenuje, co všechno na škole zažil. To, co mu chybělo v atletice, si však nakonec dorovnal svou kuráží. Naučil se bránit vlastními slovy, a když k tomu přišlo, nebál se udeřit několik, byť slabých, ran. Šikaně to rozhodně nepomohlo, ale jeho sebevědomí a hrdost to posílilo. Naučil se žít uprostřed pekla a zároveň se tak soustředit na vlastní práci, naučil se být neviditelným v případech nouze a nejnápadnějším v klíčových momentech. Věděl, že bude lehkou kořistí k nalezení, ale ne k polapení. Vysoká škola znamenala mnoho nového, hodně nových přátel, milejší a chápající prostředí, dokonce i pár přítelkyň. Nedokázala však úplně zahojit zkušenosti ze střední, a tudíž už měl Aaron onu pověst zahořklého a hrubého, což opačné pohlaví snad přímo lákalo. Když to poté zkusil, rychle zjistil, že to nebylo to pravé pro něj. Možná za to mohl onen fakt, že nikdy předtím neměl onu pravou přítelkyni, nebo to, že si od nich odjakživa držel odstup. Neví. Jednoduše se jeho srdce otevíralo jen a pouze mužům, a že jich ani mnoho nebylo. Čtyři roky studoval přírodní vědy, z čehož poslední dva i pedagogiku, a zatímco se jeho přátelé orientovali spíše v hudbě a umění, jemu se otevřela vrata vyššího vzdělání. Stal se tím pravým obrazem svých rodičů, ale v plánu už neměl pouze je. Svůj plán měl jasný, ačkoliv do toho zasáhlo mnoho novinek. První z nich byl alkoholismus jeho otce, který po několika letech vyplaval na povrch, další byla náhlá smrt jeho tety, sestry Cornelie. Jelikož otec byl neznámý, zanechala za sebou sirotka, mladší sestřenku, které nemohlo být snad ani patnáct. Bylo tedy na jeho matce, aby si dítě převzala, byla dokonce i šťastná. Řekla mu, že se ji pokusí vychovat jinak, že jí dá volnost, kterou nedali oni jemu, což jej nadevše potěšilo, a tak sám začal malé Alex předávat své rády a poznámky, aby je snad v budoucnu použila ke své vlastní cestě.
Po vysoké měl jediný jasný cíl, tedy dostat se na kurzy a získat licenci k učení, v tom jej však, ostatně jako snad ve všem, vyrušila nabídka. Byli to příbuzní jeho otce, kteří namísto Ameriky skončili v Anglii, a nabídli mu pozici jako asistent na londýnské základní škole. Jak mohl říci ne? Odložil své plány, a šel si pro další perličky do svého životopisu přímo do Británie. Život v Anglii byl hektický. Čas zde plynul jinak, měl práci, které se musel dlouhé hodiny věnovat, musel studovat, aby se jednou snad stal pravým učitelem. Nikoho zde neznal, a každá chyba zde mohla být tou osudnou. Cesta do obchodu mu mohla trvat třeba i hodinu, tedy než se naučil všechny spoje a celkově jinou dopravu. Stačilo ale jen pár týdnů, dokud se pořádně neusadil, dokud se nenaučil svůj nový život ovládat. Cestu do školy mu zajišťoval další učitel, se kterým se pomocí jejich každodenních dvacetiminutových cest seznámil trochu lépe. Popsal by to jako lásku na první pohled, i když to by vám nejspíše zatajil a označil to za dlouhou dobu práce a píle. Popravdě se Aaron s oním dalším mužem, Noahem, dal do kupy docela rychle, a stejně rychle také postupoval jejich vztah. Nebyl to snad ani rok, a už měli vyhlídky na společné bydlení. Jediný problém pak nastal ve chvíli, kdy své schopnosti musel den co den potlačovat, a když to několikrát nedokázal, musel čelit panickým záchvatům svého milého, který si snad myslel, že v jejich bytě straší. Vlastně to přebíjelo všechnu onu napohled nepřemožitelnou lásku. Když o pár měsíců nato zemřel Aaronův otec, jejich vztah se rozpadl jako ve hře Jenga, což mělo docela značné následky. Aaron se vrátil do Ameriky, přímo do La Crescent, kde se pohřeb konal, zpět do Anglie se nevydal. Namísto toho se přistěhoval společně se svou mámou a sestřenicí v naději, že poslouží jako nějaká duševní opora, ačkoliv se sám pomalu rozkládal. Přeci jen ztratil svůj životní idol, jediného muže, který mu ukázal správnou cestu, který mu šel příkladem a který se o něj postaral kdykoli byl v potížích. A náhle se tak octl sám, pouze s jeho starými zápisy, vdovou a mladší sestřenicí, které potřebovaly co nejvíc podpory, kterou on snad nikdy darovat nemohl. Byl bez jediného pořádného přítele, který zaplnil to speciální místo v jeho srdci, byl bez učitele, který ho provázel životem, a nakonec byl i bez práce.
Trvalo několik dalších měsíců, než se dokázal vzchopit a najít si práci na zdejší škole jako asistent. Pravidelně zde tedy nijak není, jelikož většinu svého času tráví na kurzech, nebo zaskakováním svých známých, aby si vydělal nějaký ten dolar navíc. Od své vysněné licence jej vzdaluje přibližně rok, a tak se jen modlí, že se roky studií konečně vyplatí. Svůj čas si proto krátí v místním gay baru, kde by mohl tvořit součást nábytku s ostrými růžky. Je jednoduše znám tím, že se dokáže lehce dostat do slovních potyček, nebo zase naopak, lehce si dokáže najít společnost na zbytek večera.

VROZENÉ
SÍLA[4/6]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 1
VÝDRŽ[5/6]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 1
RYCHLOST[0/10]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 2
ŠTĚSTÍ×
▄▄▄▄▄
level 3
OBRATNOST[0/10]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 2
MAGICKÝ POTENCIÁL×
▄▄▄▄▄
level 2

NAUČENÉ
BOJ BEZE ZBRANĚ[2/6]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 1
STEALTH[0/6]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 1
BOJ SE ZBRANÍ[0/3]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 0
PŘEŽITÍ[0/3]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 0
SPORTY[0/3]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 0
LOV[0/3]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 0
OŠETŘOVÁNÍ[0/10]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 2
UMĚNÍ
[0/3]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 0
OPRAVOVÁNÍ[0/3]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 0
.
.
.


MAGICKÉ
LED[0/16]
▄▄▄▄▄▄▄▄▄▄
level 3



 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama