close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Alfie Hayden

16. února 2020 v 11:05

ALFIE HAYDEN


11. 12. 1992
člověk
veterinář
Libra

Steven Chevrin



Benjamin Hayden (otec) - Vždycky ho vedl k lásce ke zvířatům, učil ho mít k nim respekt a ono se to vydařilo. Láska to byla na první pohled, mnohdy mu dělalo problém sedět u domácích úkolů z anglického jazyka a chtěl utíkat ke zvířatům za otcem, se kterým o to celé pečoval a pomáhal mu.
Millie Hayden (matka) - No prostě rozmazlovač všech rozmazlvoačů. Lepší matku si nemohl přát, vždycky mu dokázala pomoci pokud něco nebylo v pořádku a cítil se špatně. Ona byla vždycky lepší z téhle emoční a empatické stránky a on si vážil, jak se s otcem doplňovali. A taky miloval její jídlo, které mu teda velice chybí od dob, co bydlí sám.
Melanie Hayden (sestra) - Jeho sestra je občas jeho opakem. Nikdy to nebyla zrovna hodná holka, když by se to tak mělo říct a dělala hodně čast problémy. Byla schopná se i prát a kdo tyhle konflikty za ní žehlil, aby se neprala s klukem? No přeci on, její bratr co by nedovolil aby na ní jakýkoliv hlupák sáhl. Docela mu zpěstřovala život svými činy a dalo by se říct, že je tomu tak pořád. Není zrovna člověk který by se usadil a lítá od jednomu k druhému.

• Vlastní svůj vlastní domek v lese.
• Má nějaká ta zvířata. Dva psy, koně a pár ovcí. Už od mala v tom vyrůstal, jelikož jeho rodiče vlastní farmu.
• Nikdy neměl v puse cigaretu a to ani za mlada. Jeho děda vždycky kouřil a on to nenáviděl a hnusilo se mu to přímo extrémním způsobem.
• Jeho rodina je plná lékařů, matka dělá na pediatrickém oddělení a otec je veterinář. Nikdy ho však nezaujalo až tak lidské tělo, tedy jak se to vezme, ženy jsou nádherná stvoření, avšak věděl že se chce věnovat zvířatům jako jeho otec. Jeho sestra se taktéž vydala na tutot cestu, avšak studuje trochu jiný obor a to psychologii.
• Baví ho střelba z luku, avšak nikoliv do živých objektů.
• Jezdí dobře autem.. Jeho autem, které je občas problémové, ale dokáže si ho opravit. S ním by asi neřídil jen tak někdo, jelikož občas blbne řazení.
• Dobře vaří.

Vysoký a dobře stavěný muž, tak by se dal Alfie popsat. Na jeho vypracovaném těle, díky práci na farmě, které se nikdy nebál, se objeví občas pár jizev, jelikož se zvířaty je někdy těžké pracovat. Mají strach a v bolestech jsou schopné i třeba kousnout. Nikdy jim to nevyčítal, chápal to a vždycky se jim i tak přes nějaká rizika snažil pomoci. Takže jeho budoucí slečna bude určitě ráda, když ho bude vídat v kuchyni jen v zástěře, nebo bez ní. Člověk při pohledu na něj věděl, že je zkrátka dobrým člověkem a neměl zlé úmysly. On ne jen že tím andělem skoro byl, ale i tak vypadal. Neviňátko. Ty nevinné modré oči, kterým by nějaké ženy lehce propadly, plné rty, jenž by chtěly možná políbit. Neustále se na nich zmítal zářivý úsměv, respektive často a byl to jako dar z nebe. Dokázal uklidnit neuvěřitelným způsobem, antistresový úsměv, říkejme mu. Zkrátka vás ten úsměv dokázal ujistit o jeho povaze. Po otci byl blonďák, jeho gen byl dominantnější, což je docela zvláštní, jeho matka byla vždycky trošku tmavým typem s hnědýma očima. On však zdědil modré oči a blonďatost po tátovi.

Každý je svým způsobem složitý, i když on se tak asi plno lidem zdát nemusel. Zařadili by ho do škatulky milý samotář a tam to tak nějak končilo. Neznělo to úplně hezky, nikdo nechce být úplně hozen do nějakého pytle a odsouzen. Nakonec jim ale vyhovoval, kdo by neměl rád příjemné lidi ne? Leda ti, co to mu dvakrát nevěří. Nějaká milost, pf. A ano, pravda, samotu měl poměrně rád, i když asi nešlo úplně o samotu jako o svůj klid, kdy ho nikdo nerušil při práci. Věnoval se svým věcem, zvířatům, se kterými rád trávil čas. Dokázal se s nimi uklidnit. To by mohl být ve vztahu, kdyby nějaký měl asi největší problém. Zvládl by s někým trávit čas, kdyby někoho miloval a určitě často, div ne pořád. Avšak asi by se ne jednou stalo, že by se probudila sama a on beze slov šel někam ven se projít. Potřeboval nějakou tu volnost, i když ze začátku by šlo asi o to, že mu jen nedochází, že by třeba ta žena mohla mít o něj strach. Na nějakém večírku ho asi neuvidíte, to leda by si našel příjemnou společnost, jenž by ho trochu donutila, dalo by se říci. Nedokázal nikdy nikoho odmítnou či na někoho být zlý, pokud teda zrovna nechránil svou sestru před problémy. Jinak by neublížil ani mouše, vždy se jednalo o sebeobranu nebo obranu jeho sestry. Nebudeme si lhát, nebyl zkrátka rád když jí někdo nehezky nazval, ač si o to koledovala jakýmkoliv způsobem a vyplazovala za jeho zády jazyk. Dobře, to je trošku přehnané, ale jen vykreslujeme situaci. To byl pak pro něj problém se ovládnout, k ženě si nemůže nikdo nic dovolit, to by byl schopen postavit se i svému otci, který je však normální a nikdy na takovou věc nedošlo a nedojde. Kvůli svým milovaným by byl zkrátka schopen trpět a nebo někoho přimět na oplátku trpět, při tý sebeobraně. Pořád u svých rodičů cítil lásku, kterou od nich i dostával společně se svou sestrou. Od tohohle se odvíjela jakási spravedlnost. Jako malý nechápal, kde se v lidech brala všechna ta zlost, byl hodně přemýšlivý a nešlo mu to prostě do hlavy. Pokládal plno otázek, na které neměl odpovědi. Proč si děti kradou hračky? Časem samozřejmě vyrost, teď už mu bylo jaksi jasné proč se to děje a že ne všechno v tom životě je fér. Tak se zkrátka řídil jakýsmi co se má stát se stejně stane. On nehodlal být podvodníkem a stačilo mu, že má zameteno před vlastním prahem. Ostatní lidé si musí zamést už sami a je jen na nich jak se k druhým budou chovat. Samozřejmě u dětí je to asi i ovlivněno výchovou. I když na něj tedy někdo nebyl příjemný, dokázal to respektovat a nehodlal mu to naznačovat. On sám měl někdy špatnou náladu, nicméně se to nesnažil ventilovat na ostatních lidech, jemu samotnýmu se to dvakrát nelíbí. Každýmu to ale může ujet, ne? Jojo, tohle je Alfie. Byl se sebou vždy docela spokojený a pokud ne, snažil se na tom zapracovat a změnit to, jelikož nemá cenu brečet v koutě a jen si stěžovat.


Alfie se narodil 11.12. roku 1992 v Severní dakotě dvěma rodičům a to Millie a Benjaminovi. Od mala byl vychovován k hezkému vztahu ke zvířatům a je to zkrátka kluk z venkova. Na velkoměsto by si zřejmě nebyl schopen zvyknout. Ano, Severní Dakota je velký pojem, ale nikdy by nezvládl ani jeden z nich bydlet ve středu města, nemohli by se vzdát té nádherné přírody a plno zvířat. Jeho život byl v podstatě stejný, jako každého malého dítka. Objevoval svět, měl tu možnost ho objevovat na farmě, mezi zvířaty, válet se v trávě. Už v pěti letech seděl v sedle, i když se to chvíli matce nezdálo, otec jí potvrdil, že je proto jako stvořený. Vyšilovala už jen párkrát. Kromě toho se dozvěděl vážně skvělou novinu, byl nadšený z nové zprávy a přírustku do rodiny. Měla se mu narodit malá sestřička a i když ještě netušil jak to funguje, neskutečně se na ni prý těšil. Už v těch pěti letech byl připravený na to, že jednoho dne bude svou sestru chránit a všechno jí naučí, i nějaké ty rošťárny, to by přeci nebyla zábava. Časem ale rodičům docela přidělával problémy, převážně když začal navštěvovat základní školu. Objevil se v něm pud jakési spravedlnosti a on potřeboval všechno fér, všechno až moc řešil a i se pletl do věcí, co se ho netýkaly. Chtěl všem pomoci, aby se měli dobře a proto se pral. Pral se dost často a rodiče mu museli bohužel jaksi vsugerovat, že vše fér není a to jeho chování musí skončit. Některé rodiče těch dětí, které byly zlé, byly dost vlivné a nikdo neví, čeho jsou schopné aby donutili okolí, že jejich miláčci jsou nevinní. Měli o něj starost, není to totiž pro dítě dobré a i přes to kolik věcí ho takhle trápilo to nakonec hodil za hlavu. Chtěl se soustředit na věci, kterým se rád věnoval a připravit se na to, až přijde na svět maličká Melanie. To netrvalo dlouho.. No dobře, pro něj to byla jako věčnost a místo toho, aby se v autě ptal, kdy budeme na určitém místě, ptal se kdy už uvidí svou sestru a ono to přišlo. Hned při prvním kontaktu, kdy ji jako šestiletý kluk držel v náručí jí zbožňoval. Nikdy nepomyslel na to, že by snad chtěl bratra, jelikož jeho sestra nikdy nebyla žádná primadonka, byla schopna si s ním hrát celé dny, pokud to šlo a scházeli se spolu i ve škole. No zkrátka nerozlučná dvojka i přes nějaký věkový rozdíl. Vše si prožil s ní, viděl jí vyrůstat a přišlo mu to jako nějaké kouzlo. Nikdy mu nedělalo problém ji hlídat, byl naopak rád za tu důvěru, co mu kdykoliv svěřila. Kterou mu je schopna svěřit i teď. Ve škole mu to šlo.. No průměrně, nikdy ho nebavily věci, které si myslel, že nepoužije a dost se tím demotivoval jako plno dětí. Přiběhl každý všední den domů, už se ptal táty co dnes budou všechno podnikat, ale ne! Nejdříve škola, potom až práce. No co mu zbývalo, musel si ty úkoly udělat, aby mohl běhat bos po farmě mezi zvířaty. Museli doma hodně pomáhat, avšak je to bavilo. Zvířata byla součást jejich života. Někdy si ale samozřejmě hráli, to k dětem patří a bylo to často v lese. Do teď si na to pamatuje, pamatuje si na výrobu svého prvního luku. Viděl to ve filmu a strašně to chtěl zkusit. Nejdřív střílel leda klacíky a až později co rodiče při procházce uviděli vyrobený terč se rozhodli mu koupit nějaký pořádný luk. Bavilo ho neskutečně moc věcí, například se učil hrát na kytaru. Učil ho to táta a sice se tomu nevěnoval až tak na plno, ale pár věcí zvládne a není to úplný mamlas. Rozhodně na jeho otce nemá. Zkrátka jeho dětství bylo vždy růžové. Nestalo se nic tragického, co by jej nějakým způsobem změnilo. Dostal se i na další školy, kde začal jeho milostný život. Vždycky to byl pohledný kluk a byl na holky jako magnet. Jenže on nestál jen tak o někoho, byl na to neskutečným způsobem vybíravý a nebyl jako ostatní kluci. Nebyl zvyklý na to si vzít holku na jednu noc, to pro něj nebylo, chtěl zažít lásku a že jich pár bylo. Jeden právě s nejlepší kamarádkou, která byla skoro jako součást jejich rodiny. I její rodiče ji tak brali a jednoho dne, ačkoliv je to asi typická lovestory, si vyznali navzájem své city. Tak to končí u většiny kamarádů opačného pohlaví, nikdy to nezůstane jen u přátelství. Tady jeho klidná cesta života však skončila. S přítelkyní si úplně nerozuměli, už to dlouho oba cítili, proto to tedy ukončili a snažili se stále býti přáteli a začalo se to pomalu, ale jistě dařit, opět dokázali být přátelé. Jenže najednou jeho klidný život bez šrámů skončil. Zmizela. Nikdo nevěděl jak a proč, avšak byla pohřešovaná. Dost ho to dostalo, nebudeme si lhát, dokázal to docela i obrečet. Snažil se jí hledat, což je naprosto marné. V tu situaci byl opět malý kluk ztracen ve velkém světě. Čím déle to však trvalo, lidé ztratili naději. Případ se uzavřel. Byla považována za mrtvou, ale on tomu nevěřil, cítil, jako by tu pořád byla. Musel ale jít dál. Dával si to z části za vinu, jelikož co když si kvůli jejich rozchodu ublížila? To ale zavrhl, nemohl na sebe svádět vinu, ubližoval sám sobě a to nechtěl dovolit. Časem se přes to přenesl, bylo hlavní o tom mluvit a on měl kolem sebe oporu v podobě jeho rodiny a.. Zvířat. Bude to znít možná divně ale ano, se zvířaty se cítil klidně. Dokázal se zbavit stresu a všeho, nebo například i při práci a bylo jedno co to bylo. Ať už sekání dřeva do krbu či čištění stájí. Bylo na čase si zvolit svou cestu, kam se vydá. Tím myslíme opět studium a on si zvolil veterinu. Věděl že je to jedna z věcí, která ho bude bavit a naplňovat. Nechtěl skončit jen v kanceláři a odtrhnout se od toho života venku. Od toho sednout do sedla. Při jeho studiu hodně koníčky omezil, bohužel i rodinu, která to chápala. Studování veteriny nebyla sranda nikdy a ani nebude a tak nějaká lukostřelba musela počkat, bohužel i zvířata. Avšak ano, úspěšně vystudoval a mohl se vrhnout do života, udělat první kroky jako když byl to dvouleté dítě. První co chtěl bylo se osamostatnit a to taky udělal. Nechtěl viset svým rodičům na krku a začal si vydělávat. Nebyla to úplně práce jakou si představoval. Ordinaci jen tak hned neměl, k takovým věcem se musel teprve přeci jen dopracovat a tak pracoval všude možně, kde se dalo, aby si vydělal na všechno co potřebuje. To bylo přestěhování se, zařízení si něčeho vlastního a žít někde sám a tak se i stalo. Dostal se do města La Crescent. Jako jakýsi dárek od rodičů dostal právě Pepper, aby nebyl sám. Hrozně ho to potěšilo, byl zvyklý vyrůstat se psem a najednou by ho neměl, to by bylo poněkud zvláštní, nedokázal by si to představit. Avšak tou třešničkou na dortu, byl kůň. Mohlo to znít, jak jsou bůh ví jak zazobaní ale ne, jen měli dobrou práci a mohli se zvířatům za ty peníze věnovat. Navíc tenhle kůň nebyl jen tak ledajaký. Byl špatně opečováván, byl mladý a potřeboval naučit žít lépe. Nikdo si na to úplně netroufal, otec by na to neměl tolik času a jeho sestra sama začala kariéru psychologie. I když to bylo plno zařizování a jeho to neskutečně vyčerpalo, nakonec to zvládl. Bydlel ve svém a mohl si už dopřát trochu odpočinku. Jeho menší farma se samozřejmě rozrostla ještě o pár ovcí a dalších věcí. Časem si našel práci na místní veterině, kde dělá doktora. Kromě toho se sám občas v myšlenkách vrátí za jeho bývalou přítelkyní a jeho nejlepší kamarádkou. Občas měl jakési halucinace, kdy mu skoro připadalo, jako by jí viděl. V odrazech u oken, ve městě.. Připadal si jako blázen. Nicméně vedl si spokojený život a do jeho zvířecí rodiny přibylo i další štěstí a to jezevčík Willie. Byl to zvířomil a zrovna on byl možná ten člověk, co by raději zachránil zvíře, než-li člověka. Záleželo by hodně na situaci. Nicméně co se nastěhoval sám, naučil se celkem dobře vařit, protože nehodlal jíst neustále nějaké donášky či čínské polévky.

ZEMĚ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■


ANGLICKÝ JAZYK■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ 9/10
FRANCOUZSKÝ JAZYK■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■2/10
PĚSTNÍ SOUBOJ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■3/10
LUKOSTŘELBA■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■4/10
VAŘENÍ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■4/10
ŘÍZENÍ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■4/10
PŘEŽITÍ V PŘÍRODĚ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■3/10
PRVNÍ POMOC■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■3/10
OŠETŘOVÁNÍ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■4/10
HRA NA KYTARU■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■3/10
PÉČE O ZVÍŘATA■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■8/10
JÍZDA NA KONI■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■4/10
KROCENÍ ZVÍŘAT■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■5/10
RYBAŘENÍ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■2/10
VETERINA■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■8/10
OPRAVA AUTA■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■3/10

AURY0
ARGENY50

MAZLÍČCI


Pepper (Bernský salašnický pes) - Tohohle psa dostal od svých rodičů, aby nebyl sám, což on si hodlal zařídit, avšak za Pepper byl hrozně moc rád. Sice už je z ní pořádný tele, ale pořád je to ještě hravé štěně. Neměla žádnou speciální boudu, mohla být doma a měla tam svoje místo, občas ji byl schopen vynést i do postele, aby spala s ním a s Williem. Nikdy nespal jen s jedním, by nebylo přeci fér. Pepper je velmi odvážná a občas ho bránila a například zbytečně, bude u ní určitě složité si zvyknout někdy na dámskou společnost, pokud ji mít bude. Asi se v ní probudí jakási žárlivost.
Genesis (Knabstrupper) - Nebylo jasné kdo na téhle krásce bude ve stájích u rodičů jezdit a on se do ní bezmezně zamiloval a samozřejmě si ji převezl sebou, i přes to jak náročné to bylo. Ze začátku nebyla úplně moc důvěřivá, nepocházela z dobrých rukou a nestarali se o ní tak, jak si zasloužila. Její důvěra se ale změnila, převážně asi díky němu a jeho péči. S klidem by mohl už říct, že by na ni posadil malé dítě. Neublížila by mu.
Willie (Jezevčík) - Tenhle malíčky na něj koukal v jednom ze zverimexů, zrovna když se stavoval pro jídlo Pepper. Byla to opuštěná štěňátka, která našli u popelnic. Matku štěňat nenašli, tudíž předpokládali, že už nežije a možná ji přejelo na hlavní silnici auto. Nedokázal by si představit, že by taková zlatíčka šla do útulku a kdyby mohl, což on by asi mohl, vzal by si je všechny. Willie ho ale zaujal nejvíce. Byl to malý schoulený bobek v rohu, co se bál snad všeho. Pořád je docela posera a běhá za ním jak ocásek a když ne za ním tak za Pepper, co si ho přímo zamilovala. Je vážně zajímavé je sledovat spolu, jak chytají motýli na louce.



 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama